Aší

Na konci letních prázdnin jsme si pronajali chatu u Vranovské přehrady. Ale nebyla to jen tak obyčejná chata......  Byla to chatička samostatně stojící v lesích u Vranovské přehrady v krásné zátoce, kde srnky dávali dobrou noc....no spíš kapříci, protože chata stojí dva metry od vody. Každé ráno při raním venčení jsem ve vodě pozorovala hejno plotiček a lovícího bolena, který měřil určitě přes půl metru. I přes velké množství sinic byla voda "průzračná", ale do modré barvy měla daleko, spíš taková zelenohnědá čirá voda, kde se dala pozorovat opravdu každá rybka a bylo na co koukat, v zátoce to opravdu žilo...jak již zmíněný velký bolen, který lovil větší plotice, tak středně velký bolen, který lovil menší rybičky. Pak bylo vidět i okounky a malé bolenky a samozřejmě plotice všech velikostí. A to vše opravdu z břehu ve vodě....no na prutu moc ne. I když pár kapříků jsme si večer ugrilovali

Před chatičkou byla tedy zátoka a všude jinde les a skály, krásné prostředí pro odpočinek.

Aší s Miou mohli blbnout od rána do večera. Teda pokud zrovna nehledali mrtvé ryby na břehu přehrady, což se stalo jejich oblíbenou činností....samozřejmě s ochutnávkou, válení se naštěstí nekonalo. Naštěstí možnost ochutnat mrtvolku měli jen jednu a jinak jsem byla rychlejší, pobíhání po břehu s lopatou se stalo mojím "skorokaždodenním" rituálem

Také jsme si udělali výlet na hrad Bítov, kam můžou i pejsci, sice né dovnitř na prohlídku, ale jinak všude, prolezli jsme hradní zvěřinec- takovou malou zoo s evropskou faunou - kozy, ovce, prasátka, lišky, psík pralesní, spousty druhů ptáků, fretky, včely, daňci...........Aší si konečně rozšířila obzor, pobíhající kůzle po cestě ji uchvátilo a liška, která "štěká" ji vysloveně dostala U vchodu jsme dokonce potkali desetitýdení štěňátko borderky a dospělého borderáka, který spíš obdivoval Miu

Každý den jsme jezdili do restaurace na jídlo a Miu i Aší jsme samozřejmě brali sebou, vzorně leželi pod stolem a užívali si stínu a studené vody, kterou jim vždy v misce přinesli.

Tento týden se také poprvé Aší svezla v kufru auta, čekala jsem, jak bude vyplašená, protože do teď jezdila vždy na zadní sedadče nebo pod nimi, ale příjemně překvapila a nebyl žádný problém a klíďo si tam usnula

Celý týden proběhl v klídku a pohodě....až na poslední den, kdy si Aší přichystala překvapení, od rána jsme uklízeli chatu a chystali se na odjezd. Psiska pobíhali venku a kolem jedenácté  jsem si všimla, že má Ašanty každou zorničku jinak velkou, jednu jako špendlíkovou hlavičku a druhou roztaženou...no kecala bych, kdybych řekla, že mě to nevyplašilo, v životě jsem to neviděla, v patologii sice teorie spoustu, ale dohromady jsme věděli prd. Podezření jsme měli na pád nebo otravu- jakou netušim. Jinak byla normální, žrala, hrála si, reagovala úplně normálně...záhada. Ve 12 jsme dorazili k veterináři, ale malá místní ordinace neměla žádné technické zázemí, s panem doktorem jsme to prokonzultovali........... také to viděl poprvé v životě a všechny teorie byli jen dohady...rozhodli jsme se počkat a pokud se to nezlepší zajedeme do Znojma a nebo do Prahy, přes kterou jsme jeli domů. Psy jsme naložili do auta a vydali se na cestu k domovu, Aší usnula. Při prvním venčení po cestě se oči výrazně srovnali, málokdo by poznal, že jsou zorničky jinak velké, jen spojivka jednoho oka byla více zarudlá. Jeli jsme dál, Aší zase usnula a po dalším probuzení jakoby nic, oči stejné, jen trošku zarudlá spojivka. Doma jsem Aší nakapala do očí, aby se srovnal i ten mírný zánět spojivek. Další den ráno už nebyla ani zarudlá spojivka.......do teď netuším co to bylo a až mi zase začne školní rok, mám v plánu to pořešit s každým doktorem, kterého potkám. Možná se opravdu někde jen uhodila do hlavy....... je to záhada, ale naštěstí s dobrým koncem  A tak skončila i naše dovolená