Aší

Dnes byl poslední den existence našeho starého cvičáku. Dostěhovávali jsme překážky a všechny věci, které neměli skončit na pospas těžké technice...Pořád se s tím těžce smiřuji, ale aspoň, že máme náhradní plac, kam bylo možné se přestěhovat. Snad bude klub i nadále šlapat tak, jak šlapal doposud. Mia a tento kynologický klub mě přivedli ke kynologii...udělali ze mě "šílence",  který denně běhá někde se psy, nosí poťapané kalhoty a vlastně nemá na nic jiného čas.Jsem ráda, že tohle "šílenství" zrovna mě potkalo, vážím si života takového jaký je, protože díky psicím je úplně ten nejkrásnější 

Celý cvičák byl tedy dneškem dostěhován.......konec jedné éry a snad počátek nové, ještě lepší na novém místě...

Po stěhování jsme hned vyzkoušeli nový plac a procvičili poslušnost, kladinu, áčko a kruh.....aspoň že psicím je to jedno kde cvičí

Verča se Sidíkem si také zacvičili a pak jsme vyrazili na výlet.

Měla jsem v plánu trasu přes pole a les k maloučké hospůdce, jen jsem si nebyla jistá, jestli si ještě pamatuju cestu.....je to divný, ale došli jsme do cíle a ani jsme nebloudili. Bylo typické podzimní počasí...spousty bahna, mokra, šero, listí....ale i to má své kouzlo a výlet byl super.

Vyrazili jsme tramvají na konečnou a pak se vydali k polím a přes pole k lesu. Psiska se vyřádili do sytosti a u hospůdky jsme dali pauzu...kdo by si myslel, že budou štěníci odpočívat se mýlil....řádili ještě víc, nějak nám naše odpočinková stanoviště ztrácí význam

Aší předvedla jednu ze svých výškových úchylek (opravdu miluje a vyhledává vyvýšená místa), kdy vylezla na venkovním posezení z lavice ne stůl...asi jí to přopomínalo kladinu

Při cestě zpět řádili snad ještě víc než předtím a v tramvaji to nakonec zalomili.

Také jsem zapoměla dodat, že se Aší vyválela v nějakém humusu, tak jsem jí přejmenovala na smrada a doma jí čekala sprcha. Teď, už voňavoučká, chrní u postele a Miuška na svém pelíšku