Aší

Ráno Přijela Verča se Sidem osobáčkem na nádraží do Ústí, kde už jsem je čekala já s Aší. Sid zvládl cestu vláčkem úplně na jedničku, ale aby to nebylo málo, čekal ho ještě trolejbus. Ani ten ho však nerozhodil, sice jsme museli štěníkům trošku vysvětlit, že hraní v trolejbuse není moc dobrý nápad, ale pochopili rychle a oba si lehli...asi dobíjeli energii na další fázi řádění Aší jezdí trolejbusem často, ale Sid si to vyzkoušel poprvé a super, jen si trošku zaštěkal...ale to určitě všem oznamoval, že je v Ústí na výletě 

Po patnácti minutách cesty jsme dorazili k nám a vysvobodili Miu, která na nás čekala doma. Byla to totiž úplně první procházka, kterou Aší absolvovala bez Mii!!!!! A úplně bravurně, bála jsem se, že když nebude mít Miu, jako oporu, za zády bude reagovat jinak. Obavy se rozplynuly hned při prvním vykročení z baráku, kdy si sebevědomě šlapala a cesta trolejbusem, po náměstí, čekání na nádraží a to samé zpět domů, byla super!

Doma se psiska osvěžila a vyrazili jsme na procházku po mém oblíbeném okruhu. Nejdříve kousek kolem silnice, kde všichni šlapali na vodítku a pak louky, kde řádili a běhali. Po cestě se osvěžili ve dvou rybníčcích, protože bylo opravdu vedro a na loukách sluníčko pálilo. Aší i Mia si zaplavali a Sid se namočil po lokty a holky pak povzbuzoval štěkotem ze břehu. Stejně Aší podezřívam, že je ještě křížená s vydrou...vodu opravdu miluje

Pak jsme pokračovali zase na sluníčku, kde psiska rychle oschla...ovšem došli jsme k dalšímu rybníku........tak schli znovu.

Po cestě jsme udělali několik přestávek, aby si psiska odpočinuli....jenže to oni neměli vůbec v plánu a když nešlapali, tak se kočkovali....myslím, že králíčka z reklamy na baterky by měli vyměnit za tyhle dva aktivisty

Pomalu jsme se vraceli domů a po cestě potkali děti ze školky...........no na tom by nebylo nic divného, kdyby mi za nimi Aší neutekla....ještě že je tak roztomilá. Láska k dětem je u ní úplně gigantická....no spíš maximálně gigantická a přemýšlím, že místo mlsků bude za odměnu dostávat dítě....to by bylo přivolání, jen kde je brát...... No je s ní sranda, je to opravdu sluníčko.

Nakonec jsme ale domů došli... i s Aší....a bez dítěte....... Příjemně unavení, najedli jsme se, psiska zregenerovala síly a po chvilce zase řádili jak praštění. Na procházku jsem si samozřejmě zapoměla vzít foťák, tak jsem je fotila alespoň u baráku na dvorku, kde to Aší zalomila a Sid také poklimbával.

Celý den utekl neskutečně rychle a jela jsem zase vyprovodit Verču se Sidem na nádraží, tentokrát i Aší zůstala doma a s Miou odpočívali. V trolejbuse byli ještě dva další psi, kterým Sid zase něco povídal...snad, že to tu bylo fajn a jede zase domu :)

Vrátila jsem se domů, nakrmila čoklíky, vyvenčila a chrupkají až do teď

Po chvilce mi přišla sms, která mě rozesmála : Už jsme dorazili a Sid tu lítá s Am :)Vážně si v tom vlaku dobil baterky :(  

No nemluví to za vše? Jsou to naše malý aktivky

 Další foto zde :http://misros.rajce.idnes.cz/Asi_a_Sid_8.9_2009/